Prezentace Rozvojové studie

Na konci září 2014 prezentovali tvůrci Rozvojové studie Zadní Třebaně výsledky své práce. Jeden z jejích autorů, Petr Mareš, napsal pro Naše noviny o tomto setkání článek. Níže si můžete přečíst autorovu původní, nezkrácenou verzi.

Rozvojová studie Zadní Třebaně: veřejné setkání rozhádané

V pátek 26. 9. 2014 večer proběhlo ve Společenském domě v Zadní Třebani setkání ke zpracované rozvojové studii. Chtěli jsme tak završit půldruhého roku aktivit, ukázat lidem některé z výsledků a co nám přišlo před volbami jako důležité – dát prostor zástupcům kandidujících stran, aby přednesli své představy o řešení nejdůležitějších bodů vzešlých z průzkumu veřejného mínění.
Nejprve jsem ukázal několik informací o obci a jejím dosavadním vývoji: prostým pohledem na rozvoj zástavby, exponenciální růst počtu obyvatel a pozicí Třebaně v exponované části pražského suburbia lze vytušit nároky, které bude nadcházející doba na vedení obce klást (jednání s developery, sjednávání podmínek metropolitní dopravy, odborný fundraising – např. k podpoře převodu chat na trvalé bydlení). Značnou devizou obce je však relativně vzdělané obyvatelstvo (17% vysokoškoláků oproti 10% za celý okres Beroun), což skýtá možnost poradenství v oborech, které zastupitelé třeba tolik neumí, a na profi úrovni vlastně ani běžně umět nemohou (dotace, architektura, ochrana ovzduší, územní plánování). Jako příklad jsem uvedl dávný prodej obecního pozemku, nyní „plechové ohrady“ před Řevnicemi, která komplikuje zbudování cesty pro pěší. Jsem si jist, že kdyby tehdy zastupitelstvo záměr konzultovalo s odborníkem, nemuselo k této strategické chybě dojít (kontroval p. Schneider tím, že tam byla skládka a obec by stejně nevěděla co s tím…).
V další části večera představil Jan Bartoň realizované aktivity a výsledky dotazníků. Ukázalo se, že občané touží po moderní obci s kvalitním prostředím a čistým vzduchem, na obecních plochách preferují zeleň, místa pro setkávání a pohyb pěších před automobily a parkováním. Zcela poslední v prioritách je pak nové fotbalové hřiště.
V duchu těchto nálad jsme ukázali architektonické vizualizace vybraných ploch, nikoli jako jejich řešení, ale jako možnosti, snové vize, nástřely, jak by to třeba mohlo vypadat jinak. Možná za to mohlo stresující období před volbami anebo unavený páteční večer, ale mám dojem, že většina myšlenek (a vlastně i pouhých řečených dat) byla a priori chápána jako útok na někoho (kdo to třeba někdy mohl řešit a neřešil, kdo má o věcech jiné představy, kdo je přesvědčen že „to nejde“, kdo si prostě jenom přišel zanadávat).
Zklamání přinesla i plánovaná diskuse s kandidáty. Příprava byla taková, že jsem dva týdny předem,12. 9. zavolal všem lídrům kandidátek a k diskusi je pozval, přičemž všichni účast svých stran přislíbili. 17. 9. jsem potom dle domluvy všem poslal mejlem témata (dobudování kanalizace a vodovodu, kultivace nádraží, čistota ovzduší, chodník do Řevnic, 5. ročník ZŠ … a dotační politika obce). Dle mého názoru zodpovědně k diskusi přistoupil pouze spolek Salto (na každé z témat měli připravené zamyšlení a postup řešení; velmi nadějným překvapením byla E. Balatková se svým profesionálním přehledem o dotacích). Škoda že M. Hejlek (Společně pro Třebaň) svým kolegům informaci o plánované diskusi nepředal, takže schopní lidé z jeho kandidátky neměli možnost připravit se, a M. Simanová (Sdružení nezávislých kandidátů Třebaně) musela odejít dříve kvůli nachlazení (diskuse se účastnil K. Jaroš). L. Schneider (Za Třebaň krásnější) se za svou stranu odmítl vyjadřovat a Z. Kořínková (Sdružení nezávislých kandidátů – SDH) se příliš neprojevovala.
Takže uvidíme po volbách.
Co poradit? Vzhledem k tomu, že následující období (a hlavně jeho počátek) bude klíčové pro získávání dotací z fondů EU, je důležité volit ty, kteří jsou schopni briskně spolupracovat, brát v potaz veřejné mínění a umět konzultovat strategická rozhodnutí. Obec má dobře našlápnuto, tak to nezkazme.

RNDr. Petr Mareš, Ph.D.
Autor pracoval osm let na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, k problematice regionálního rozvoje absolvoval i řadu zahraničních stáží a pracovních pobytů (Finsko, Slovinsko, Rakousko). Nyní koordinuje vznik vzdělávacího centra Evropské vesmírné agentury a řídí projekt Tabletárium – pilotní zavedení tabletů do vědeckého vzdělávání.